DoporučujemeZaložit web nebo e-shop

Ostatní

Krunýřovec zlatý - Ancistrus sp. ´Gold´  
Jedná se pouze o barevnou varietu ancistruse sp., takže i veškeré vlastnosti a zvláštnosti ryby jsou stejné. Ancistrus je ryba, která by neměla chybět v žádném akváriu už proto, že likviduje řasy. Navíc je poměrně aktivní a tak je v akváriu pořád nějaký rozruch. Nádrž by měla by být dobře provzdušněná s dostatkem úkrytů a nějakým kořenem. Ancistrus sp. je kříženec druhů Ancistrus cirrhosus, Ancistrus dolichopterus a Ancistrus multispinnis.
Samička se vytře do nějaké dutiny (díra v kořeni, květináč, kus novodurové trubky, ..), kde sameček jikry oplodní. Od té chvíle samec téměř neopouští dutinu a hlídá jikry a následně i potěr až do té doby, než drobotina stráví žloutkový obal.
_______________________________________________________________________________________________________________
 
Pancéřníček skvrnitý albín - Corydoras paleatus  
Jedná se o hejnový druh chovaný ve společenských nádržích. Tato forma (albín) byla vyšlechtěna v zajetí. Samička je o něco baculatější, celkově robustnější a vetší než samci. Pancéřníčci se pohybují výhradně u dna, kde neustále šmejdí, a občas se vydají na krátký výlet k hladině. Lehce se rozmnožují a jikry lepí na předem svými vousky očištěná místa ( kameny , rostliny sklo...). Jiker může být až 350 kusů a k oplození dochází tak, že samička vždy několik jiker upustí do spojených ploutviček na břichu a sameček je oplodní. Jeden sameček nedokáže oplodnit tolik jiker a proto je dobré, pokud chceme mít vysokou oplozenost jiker, k jedné samičce dát několik samečků. Plůdek se vylíhne mezi čtvrtým až pátým dnem a rozplave se za další dva až tři dny. Po vytření by se měli rodiče odlovit do jiné nádrže, jinak hrozí sežrání jiker.
_______________________________________________________________________________________________________________
 
Pancéřníček skvrnitý - Corydoras paleatus 
Je to jeden z nejčastěji chovaných druhů pancéřníčků v zajetí. Má černé skvrny na bocích, které se mohou spojovat a vytvářet pruhy. V této oblasti se někdy objevuje i kovový lesk. Byla to jedna z prvních tropických ryb chovaných v Evropě. Poprvé došlo k úspěšnému rozmnožení v Paříži v roce 1878 a od té doby se v akváriu běžně množí. Je to hejnová ryba, pro kterou je nevhodné ostré dno. Žije u dna akvária. Jikry klade na širokolisté rostliny. Potřebuje volný přístup k hladině, protože má tzv. střevní dýchání. Když má dobré podmínky k životu, je nádherně zelenobronzový a lesklý. Klade jikry na rostliny, stěny akvária. Plůdek se líhne z jiker asi za 5 dní. Klidná, mírumilovná rybka vhodná do společenského akvária.Pohlaví se dá zjistit podle tvaru těla - samec je štíhlejší než samička a má špičatější hřbetní ploutev. Všežravec - vločkové, tablety, živé i mražené (patentky, nítěnky), rostliná potrava - salát, špenát.
_______________________________________________________________________________________________________________ 
 
TLAMOVCI AFRICKÝVH JEZER

Tlamovci (mouthbrooders) jsou sladkovodní ryby pocházející hlavně z jezer Velké příkopové propadliny v Africe (jezera Malawi, Tanganyika). Jsou to ryby tvarem těla robustné, dosahující velikost většinou v rozmezí 12 - 18 cm. V akváriu obvykle max. 12 cm. Mezi tlamovce patří velké množství rodů a jednotlivé rody mají i velké množství druhových zástupců (např. rodyPseudotropheus, Tropheus, Melanochromis, Cynotilapia).

Jejich hlavní zvláštností oproti jiným akvarijním rybám je jejich rozmnožování a péče o potomstvo. Samičky tlamovců své oplozené jikry berou do svých tlamek, aby je uchránily před ostatními rybami a takto je ochraňují po celou dobu jejich vývoje, kdy jsou nejvíce zranitené (někdy dochází k oplodnění jiker až v tlamce samičky - k tomu dochází tak, že samečci mají na své řitní ploutvi napodobeniny jiker, které se samička snáží nabrat do své tlamky a v této chvíli je sameček oplodní). Toto je velmi efektivní způsob ochrany potomstva. Samozřejmě má své klady a taky zápory. Z kladů je to jednoznačně 100 % bezpečí při vývoji jiker a tím zachování rodu. Ale jiker samozřejmě nemůže být tak velké množství jako u ostatních ryb. Ale jakmile je potěr vypuštěn (po 2 až 4 týdnech podle individuality), tak je soběstačný a jeho šance na přežití je velmi vysoká. Samička jim navíc ještě po vypuštění nějaký čas zajišťuje bezpečí ve své tlamce. Samička taky v této době nemůže přijímat potravu. Tlamovci jsou vyjímeční i svou velkou barevnou rozmanitostí. Chováním jsou to ryby velmi živé až agresivní a teritoriální, takže jejich společný chov s rybami odlišných vlastností je nemožný.

A teď několik zásad k jejich úspěšnému chovu:     je nutné chovat tlamovce ve velkém specializovaném akváriu, které je pro ně uzpůsobené tlamovci vyžadují průzračnou vodu s minimálním množství dusíkatých látek nelze chovat tlamovce s jinými druhy akvarijních ryb (vyjímkou je snad společný chov se stejně velkými cichlidami - např. kančíci)   vybavení akvária pro tlamovce dno jemný světlý písek (velikost zrn do 2 - 3 mm) ve vrstvě asi 5 cm kameny a kořeny (např. mopani), které vytvářejí velké množství úkrytů a jeskyní (tlamovci jsou ryby teritoriální - především samci, tzn., že si najdou svůj úkryt, jež si neustále obhajují před ostatními rybami). Velikost kamenů by měla být různá a jejich celková hmotnost může být 100 a více kg. Poněvadž tlamovci začnou kameny podhrabávat, aby si vytvořili úkryty, hrozí nebezpečí zhroucení kamenů (prasknutí akvária), proto je na sebe ukládejte tak, aby byly zabořeny v písku co nejhlouběji (ležely na skleněném dnu) a byly na sobě uloženy co nejstabilněji. technické vybavení vnější filtr (tlamovci jsou náročnější na čistotu vody, proto při pořizování filtru nešetřete a snažte se zakoupit filtr s co největším objemen filtračního prostoru (alespoň 4 l) topítka, jež jsou schopna udržet v nádrži teplotu kolem 26 oC (25 - 27 oC). Platí přibližně zásada 1 litr vody = 1 watt topítka. rostliny- nejsou nutné, pouze kvůli estetice (pozor: tlamovci rostliny ožírají). Můžete použít umělé rostliny.   krmení nejlépe mražené krmivo, které je nutné před krmením rozpustit dafnie (perloočky) cyclops (buchanky) patentky (larvy pakomárů) vhodný dostatečný přísun rostlinných složek - např. listy zeleného salátu, umělé značkové krmivo s vysokým rostlinným podílem určené pro tlamovce umělá granulovaná krmiva pro cichlidy (vhodné před krmením na několik minut namočit) můžete přikrmovat i tzv. domácími krmivy - vařené či pečené kuřecí maso, salát, špenát a pod. nikdy nekrmit živými nitěnkami názory chovatelů na správné krmení jsou velmi odlišné a často i protichůdné. Základem je dobrá kvalita krmiv. Obecně tlamovcům vyhovuje krmení s větším podílem rostlinné složky. další častá částečná výměna vody - 1x za 7 až 10 dní vyměnit 25 - 35 % vody za alespoň 2 dny odstátou vodovodní vodu tlamovci vyžadují vyšší pH vody (kolem pH 8) a vyšší tvrdost. Tyto požadavky většinou splňuje obyčejná vodovodní voda tlamovci jsou při krmení velmi žraví, proto se nenechejte zmást k překrmování pokud mají tlamovci vhodné podmínky k životu, tak jsou nenároční, vzájemně se snášejí, netrpí nemocemi a navíc v akváriu září krásným vybarvením.
 ROZMNOŽOVÁNÍ TLAMOVCŮ
Tlamovci jsou specifičtí svým dokonalým způsobem péče o potomstvo. Většina jiných akvarijních ryb snese jikry a dále se o ně nestará. Z tohoto velkého počtu jich přežije pouze mizivé procento, ale jelikož jiker je velké množství, tak to k zachování druhu stačí. Tlamovci snesou naopak malé množství jiker (v desítkách), ale starají se o ně až do doby, kdy je potěr schopen samostatného přežití. Procento přežití je tedy vysoké.
Oplodnění:
  Při snášení a oplodňování jiker dochází, tak že sameček se samičkou se točí v kruhu. Samička přitom postupně snáší jikry, sameček je oplodňuje a samička je sbírá do své tlamky. K oplodnění jiker může taktéž docházet až v tlamce samičky. Většina samečků má na řitní ploutvi výraznou žlutou skvrnu, kterou samička považuje za jikru a snaží se ji zachytit do své tlamky. Přitom sameček vypouští mlíčí a jikry tak může oplodnit až v samiččině tlamce. 

Péče o jikry a potěr:
  Po tomto kruhovitém tanci se partneři rozejdou a o jikry se stará pouze samička. Nosí je stále ve své tlamce, takže jsou v bezpečí. Po 2 - 4 týdnech se z jiker vylíhne potěr, jež je už částečne schopen přežití mimo tlamku. Samičky je tedy postupně vypouštějí. Zpočátku pouze na pár vteřin nebo minut, s tím, že se potěr může zase vracet do bezpečí tlamky. Jakmile samička vycítí, že její potomstvo je schopno přežítí, všechny je vypustí a už se o ně nestará. Není to ani nutné, protože potomstvo je zcela samostatné. V době kdy samička nosí své potomstvo ve své tlamce (2-4 týdny), nepřijímá žádnou potravu. Obvykle odchová 10 až 50 jedinců. Je to velmi individuální.  ODCHOV POTOMSTVA Pokud si chcete při chovu tlamovců trochu finančně přilepšit, můžete odchovávat potomstvo na prodej. V akváriu je vhodné mít u každého druhu jednoho samečka a k němu 3-5 samiček. Tento poměr je důležitý, aby samičky nebyly příliš vyčerpané neustálým plozením potomstva (při každém odchovu přibližně 3 týdny nepřijímají samičky potravu). Pokud má sameček kolem sebe více samiček, je jeho rozmnožovací aktivita a taky agresivita rozložena na více jedinců a samičky si tedy mohou déle odpočinout. 

Jak se pozná samička, že nosí jikry

Obvykle má spodní část tlamky více vydutou než ostatní jedinci (dobře je to vidět na nejspodnějším obrázku). Při krmení nepřijímá potravu. Straní se ostatních nebo se ukrývá. 

Jak samičku z velkého akvária odlovit

Pokud máte akvárium s množstvím úkrytů, tak je s odlovením samičky velký problém. Čím rychleji a šetrněji se Vám to podaří, tím lépe pro Vás, ale hlavně pro samičku. Snažte se ji dostat do prostoru, kde nemá možnost schovat se do žádného úkrytu. Používejte dvě síťky. Někdo samičky odlovuje v noci, kdy po prudkém rozsvícení jsou rybky na pár vteřin překvapené a dají se lépe chytit.  Kam s ní:

Po odlovení samičku ihned přesuňte do jiného akvária, které máte určeno pro odchov potomstva. Do odchovného akvária je vhodné použít vodu z akvária, odkud byla samička odchycena. Teplota vody může být mírně zvýšena na 27-28oC (ale není to nutné), filtr zabezpečte proti tomu, aby nemohlo dojít k nasátí potěru, umělé osvětlení není nutné. Samička by tu měla mít vytvořen úkryt a měla by být oddělena od všech ostatních ryb. Vytvořte zde z kamínků i množství malých úkrytů pro budoucí potomstvo, které bude samička postupně z tlamky vypouštět. Samičku, jež nosí v tlamce jikry NEKRMTE! Kvalita prostředí v odchovném akváriu musí zůstat zachována, proto i zde vyměňujte pravidelně vodu (1/4 jednou za 10 dní za alespoň 2 dny odstátou vodu). 

Krmení potěru:

Jakmile samička začne své potomstvo vypouštět na delší dobu mimo tlamku, můžete je začít přikrmovat vylíhnutými artemiemi. Pokud si jste jistí, že samička z tlamky vypustila všechno potomstvo, dejte jí trochu krmení a přesuňte zpět do hlavního akvária mezi ostatní ryby. Její potomstvo krmte nejlépe několikrát denně vylíhlími artemiemi a po několika dnech je můžete postupně přivykat i na umělé nebo mražené krmení (na drobno drcené namočené granule, dafnie, cyclops a pod.). Rybky by měli během 3-5 měsícůdosáhnout velikosti 4-5 cm, kdy je možné je odprodat. Jedna samička obvykle najednou odchová 10-50 potomků. 
  Nebudu zde popisovat metodu, kdy jsou samičče po oplodnění vyklepány jikry z tlamky a uměle odchovány. Je to spíše metoda, kterou používají velkochovatelé. Než se pustíte do odchovu, měli byste si zjistit, jestli od Vás odchované rybky někdo koupí. To často bývá trochu u tlamovců problematické. Přesto Vám doporučuji odchov zkusit pouze pro ten nádherný zážitek, kdy samička poprvé vypustí své potomstvo ze své tlamky.  _______________________________________________________________________________________________________________
 
KREVETKY se zpravidla chovají jako doplněk klasických okrasných akvárií.
Jejich úloha je zde estetická i ryze praktická. Jejich čilost, atraktivní vzhled a zajímavé životní projevy je dělají jedinečnými objekty pozorování. Svojí činností také významně pomáhají v boji s řasami a žádoucím způsobem výrazně napomáhat koloběhu látek a toku energie v nádržích. Díky své atraktivnosti se krevetky čím dál častěji stávají hlavními dominantami nádrží, které jsou pro ně maximálně uzpůsobeny. Už nejsou pouhým doplňkem jako dříve, jsou jejich hlavní součástí. Chovné nádrže jsou maximálně uzpůsobovány pro jejich požadavky. Takováto „krevetkária“ se stávají stále oblíbenější a populárnější a já si myslím, že si to tito fascinující tvorové poprávu zaslouží. Objevte nový fascinující svět Nano akvárií - vodní svět v malém formátu. Přineste si domů kouzlo tropických vodních krajin. Poznáte krásně zbarvené a bizardně působící krevety s jejich okouzlujícím chováním. Nechte se tak nadchnout čerstvou, rostoucí zelení miniaturních krajin, která bere dech. Mini akvária od 10 - 30 litrů se začlení do každého prostředí - je jedno, zdali do kuchyně, koupelny, obýváku, či ložnice. Jsou špičkově opticky osvětleny v každé místnosti. Opřete se, uvolněte se a ponořte se do světa Nano.
Nádrže: Malé řasožravé krevetky dorůstají do velikostí 3 - 3,5cm, což je předurčuje k tomu, že mohou osídlit i opravdu malé nádrže o obsahu jen několika litrů. Osobně ale upřednostňuji akvária (krevetkária) o objemu 60 a více litrů. Krevetky se při vhodných podmínkách namnoží tak, že budete mít plná krevetkária. Opravdu nejsou náročné na prostor, ale na co náročné jsou, to je ekologická stabilita v nádrži. A tady je důvod, proč nedoporučuji mít krevetky v nádržích třeba dva nebo tři litrů. V těchto nádržích se totiž velmi těžko udržuje stabilita i velmi zkušeným akvaristům. Jedno základní pravidlo říká: čím menší je akvárium, tím citlivěji reaguje na rušící podněty. Je to podmíněno malým objemem vody, kde je malá pufrační kapacita. O to více je pak důležité, aby všechny faktory byly optimálně sladěny. 
Teplota:Teplotu vhodnou pro chov krevetek najdete v sekci "Druhy" vždy u každého druhu zvlášť. Většinou vyhovuje pokojová teplota. Na co je potřeba dávat pozor, jsou teploty k 30°C. Tyto teploty jsou pro většinu krevetek smrtelné. _______________________________________________________________________________________________________________    
AKARA MODRÁ - Aequidens pulcher
Čeleď:Cichlidae (Vrubozubcovití)
Původ: Trinidad, Kolumbie, Venezuela
Maximální velikost: 19 cm
Vhodná teplota: 19 - 25°C
Potrava: všežravec
Doporučené PH: 6,5 - 8,0
Doporučená tvrdost vody: 5 - 24°dGH
Agresivita: poměrně klidné rybky
Charakteristika: Někdy mohou být teritoriální a nesnášenlivé. Jsou citlivé na kvalitu vody, kterou jejich výkaly silně znečišťují, takže je nutná pravidelná a častá výměna vody. Ve staré vodě jsou rybky náchylné k nemocem a strádají. Nádrž pro chov musí být velká minimálne 300 l a více. Dno má být z hrubších propraných oblázků. Je vhodné mít v nádrži hodně kamenů a kořenů, a jen silné a tuhé druhy rostin, zasazených v keramických nádobách, obložené většími kameny, které brání jejich poškození.Jde o dlouhověkou rybu,dožívá se 7 a více let. Dospělé ryby se velmi dobře snášejí se skalárami. 
Pohlavní dimorfismus: Sameček má protaženou hřbetní a řitní ploutev. Je větší než samička. Samička je v době tření sytěji vybarvená a příčné pruhy na bocích zčernají.
Rozmnožování: Ke tření dochází až osmkrát do roka. Velikost nádrže musí odpovídat velikosti ryb a mělo by jim poskytovat dostatek úkrytů. Páry si vytvářejí teritoria. Jikry kladou na kámen, který předtím očistily. Potěr se líhne do tří dnů a přijmá drobnou živou potravu. Rodiče se starají o jikry i o potěr, proto je nechte ve stejné nádrži a ž do dalšího tření. 
_______________________________________________________________________________________________________________
 
PERLOVKA RUDÁ - Hemichromis lifalili
Čeleď:Cichlidae (Vrubozubcovití)
Původ: západní Afrika: obývá vody Nigeru, Konga, Nílu.
Maximální velikost: 15 cm
Vhodná teplota: 25 - 28 °C
Potrava: masožravec, zmrazené i živé patentky, nitěnky i např. rybí filé
Doporučené PH: 6 - 7
Doporučená tvrdost vody: 5 - 15 °dGH
Agresivita: dravá ryba
Charakteristika: Jedná se o dravou haštěřivou rybu, která má sklon k rybožravosti. Proto v žádném případě do akvária k perlovkám nedáváme ryby malé. Mohly by jim připomínat vhodné sousto. Vhodnými společníkmi jsou větší krunýřovce, príp. pancéřniky.
Pohlavní dimorfismus: Samec je lépe vybarvený.
Rozmnožování: Ryby se třou na plochý kámen, na který nakladou okolo 200 jiker. Rodiče se o jikry starají společně. Vodu není nutné nijak upravovat. Pro běžný chov postačuje voda středně tvrdá, neutrální. 
_______________________________________________________________________________________________________________
 
ŽIVORODKA DUHOVÁ (paví očko, gupka) - Poecilia reticulata Čeleď:Živorodkovité - Poeciliidae
Původ: sever Jižní Ameriky, Brazílie, Venezuela, Guyana, Antilské ostrovy
Maximální velikost: 6 cm
Vhodná teplota: 19 - 27°C
Potrava: všežravec , sypaná potrava
Doporučené PH: 6,5 - 8
Doporučená tvrdost vody: 3 - 25° dGH
Agresivita: mírumilovná, snášenlivá, společenská rybička,většinou v hejnu
Charakteristika: Ideální rybička pro začínající akvaristy. Z počátku bylo několik barevných odrůd, ale křížením jich vzniklo několik stovek. Kromě barvy se liší i tvarem ploutví. Říká se jí také paví očko - podle typických kulatých skvrnek na těle samečka - nebo gupka - podle staršího a nesprávného označení. Je velmi čilá a pohybuje se po celé nádrži. Často se vyskytuje v horní části nádrže. Při přijímání potravy všude šmejdí. Měly by se chovat v pomeru samců na samice 1:3. 
Pohlavní dimorfismus: Sameček je barevnější a má řitní ploutev přeměněnou v gonopodium (rozmnožovací ústrojí živorodek). Má velmi pěkně zbarvenou ocasní ploutev. Samička je větší a vzadu na břichu v blízkosti řitní ploutve má výraznou tmavou skvrnu březosti(je těhotná). 
Rozmnožování: Rozmnožují se velice snadno, jako většina živorodek(rodí živá mlád´ata). Po asi čtyřech týdnech samička rodí mláďata. Samička je schopná mít v jednom vrhu až 100 mladých avšak málo kdyvětšinou ale jen 20 - 40. Po jednom oplodnění samcem může rodit 3x - 4x. Hned po narození klesá potěr ke dnu, kde se mu naplní plynový měchýřek a může tak začít hned plavat. Samičku je vhodné odlovit před porodem do porodničky, nebo do samostatné nádrže, která je hustě osázená, protože samička může požírat svá mláďata. Samečci pohlavně dospívají asi ve dvou měsících, samičky zhruba po třech. Po porodu se musí samice nechat odpočínout, takže se třeba dá do jiného akva., nebo se nechá v porodnici.(aspoň na pár hodin). Potěr do půl roku doroste velikosti, kdy se může vrátit do akvária s velikými rybami(pokud v něm nežije už od mala).
_______________________________________________________________________________________________________________
 
MĚCHÝŘOVKA VÝCHODNÍ - Ampullaria australis
Čeleď:Ampullariidae (Ampulárkovití)
Původ: Jižní Amerika, později zavlečena i do Asie
Vhodná teplota: 20 - 30 °C, je schopna přežívat i pod 15 °C
Potrava: Všežravec - mražené i živé krmivo, tablety, vločkové krmivo, řasy, zelenina
Doporučené PH: od 6,8
Doporučená tvrdost vody: 6 - 15 °dGH
Agresivita: Mírumilovný plž
Charakteristika: Jedná se o jednoho z největších chovaných akvarijních plžů. Ulita je kulovitá, s kuželovitým kotoučem, velmi pevná, s až 10 hnědými a olivově zelenými proužky (vyšlechtěna je i medovězlatá varieta). Ústí ulity je eliptické, prostorné. K noze plže je trvale přirosrlé olivové víčko (operculum), kterým chrání ve spánku a nebezpeží měkké části těla. Tento předožábrý plž má i plicní vakycož mu umožňuje žít určitý čas i mimo vodu. Atmosférický vzduch do nich čerpá vysouvacím chobotem (sifonkem), proto je nutné mu nechta mezi hladinou a krycím sklem určitý prostor. Pokus není nádrž krycím sklem chráněna, hrozí únik plže a jeho zahynutí. Plž se může dožít až 5let věku, ve stáří však jejich aktivita velmi klesá. Je to jeden z nejzajímavějších akvarijních živočichů a velkým pomocníkem v likvidaci různých řas, zbytků rostlin či mrtvých organismů. Pozor, při nedostatku potravin napadají akvarijní rostliny.
Pohlavní dimorfismus: Tito plži jsou hermafrodité, ale k množení je třeba samce i samičku, protože u nich nedochází k samooplození, jedinci kopulují navzájem.
Rozmnožování: Měchýřovky kladou kokony vajíček mimo nádrž, narůžovělá vajíčka lepí v hroznech na různá místa. Proto je možná dobrá kontrola reprodukce. V kokonu je až 200 vajíček. K vývoji potřebují vysokou vzdušnou vlhkost. Mladí plžíci se rodí dle teploty okolí po 2 - 4 týdnech tak, že se prokoušou z obalu vajíček a spadnou do vody. Rostou velmi rychle, v dobrých podmínkách asi 0,5cm za měsíc. Pokud chceme mít množení plžů pod kontrolou již od počátku postupujeme tak, že vajíčka po nalepení v celém kokonu odřízneme ostrým nožem nebo žiletkou a proces zrození realizujeme ve zvláštní nádržce tak, že kokon přivážeme ke krycímu sklu a čekáme na počátek rození šneků. Pokud je v nádrži necháváme i delší dobu po narození, je vhodné doplňovat vápník pro dobrou stavbu ulity. Mladí šneci jsou schopni další reprodukce v cca 6 měsících.
_______________________________________________________________________________________________________________
 
PISKOŘKA VĚŽOVITÁ - Melanoides tuberculata
Čeleď:Thiaridae (Piskořkovití)
Původ: Asie, Afrika, Egypt, Filipíny
Maximální velikost: do 4 cm
Vhodná teplota: 18 - 26 °C
Potrava: Zbytky ve dně, detrit
Doporučené PH: 6 - 8
Doporučená tvrdost vody: 5 - 20 °dGH
Agresivita: mírumilovná
Charakteristika: Patří k běžným akvarijním živočichům. Užitečný plž s podlouhlou, protaženoum ulitou, rostlin si nevšímá. Většinu času tráví Pískořka zavrtaná ve dně kde likviduje zbytky a odpad. Piskořka je noční tvor přes den je zavrtaná. Ulita má pět závitů, je masivní a tvrdá, opatřená tmavě hnědým víčkem (operculum), proto není vhodná vhodná ke krmení. Její zbarvení je zelenkavé s hnědými proužky. Šedé tělo má tmavě zelené mramorování, noha je zespodu celá šedá. Dýchá žábrami a je světloplachá. Je značně odolná vůči soli. Ulita se uzavírá víčkem, které dorůstá zároveň s ní. Víčko umožňuje po zatažení těla uzavřít ulitu, a čelit tak nebezpečí. Pokud chcete mít členité dno, tohoto šneka si nepořizujte, vždy dokáže dno srovnat do roviny. Množí se pomalu, ale při dobrých podmínkách dokáže během šesti měsíců vytvořit rozsáhlou kolonii, která dokáže vytvořit takřka pohyblivé dno. Pro kontrolu množství je dobré občas v noci rozsvítit, piskořky budou na skle a dekoracích.
Pohlavní dimorfismus: Samice bývají větší, jiné rozdíly pohlaví nejsou známé.
Rozmnožování: Mají oddelené pohlaví a jsou vejcoživorodé. Vajíčka jsou až do ukončení vývoje uchovávana v pohlavních vývodech samice. Samice mají zásobní váček, ve kterém je uloženo sperma po delší dobu, což ji umožňuje rodit i několikrát bez přítomnosti samce.Rozmnožovat se můžou jedinci nad 1 cm. Čerstvě narození šnečci měří asi 2 mm.
_______________________________________________________________________________________________________________
 
BOJOVNICE PESTRÁ - Betta splendens
Čeleď:Lezounovití - Belontiidae
Původ: Zadní Indie, Malajský poloostrov, Siam, Sumatra, Jáva, Borneo, Vietnam a Thajsko
Maximální velikost: 6 cm
Vhodná teplota: 22 - 30°C
Potrava: všežravec
Doporučené PH: 6 - 8
Doporučená tvrdost vody: 5 - 19° dGH
Agresivita: zvláště samečci jsou velmi agresivní a to hlavně vůči sobě navzájem (pokud je jich v akvárku více)
Charakteristika: V dnešní době byly vyšlechtěny už téměř všechny barvy. Doporučuji chovat pouze jednoho samečka, protože mezi sebou neustále bojují až do té doby, než zůstane pouze jeden sameček (odtud plyne název bojovnice). Většinou ale vyčerpáním zemře i druhý sameček. Doporučuje se chovat jednoho samečka a několik samic. Nepotřebují vytváření kyslíku, protože jsou to labyrintky a dýchají i kyslík z ovzduší. Do společné nádrže se moc nehodí, jsou spíše samotáři. V opravdu velkých akváriích se můžou chovat dva samci, jsou to však jen akvária nad 700 l. Nechovají se s velkoploutvými rybami.
Pohlavní dimorfismus: Samička je bledě vybarvená, tlamku má špičatou a na trupu několik tmavých podélných pruhů. U závojnatých forem mají samečci vyšlechtěné dlouhé ploutve.
Rozmnožování: Samec staví v době rozmnožování poměrně velké pěnové hnízdo z bublinek vzduchu o rozloze až 10x10 cm. Tyto bublinky tvoří v ústech a obaluje je slinami, takže nepraskají a drží pohromadě. Při svatebních hrách samec předvádí na odiv své ploutve. Vlastní tření se odbývá pod pěnovým hnízdem. Jikry vypuštěné samičkou jsou těžší než voda a tak klesají ke dnu. Odtud je pak sameček vybírá a vkládá do pěnového hnízda. Plůdek se líhne za 24 - 36 hodin. Až do rozplavání ho samec pečlivě hlídá. Protože se sameček o jikry stará sám, doporučuje se samičku odlovit. Po 5 - 6 měsících jsou rybky plně vyspělé a schopné rozmnožování. Pokud samička nemá o třtění zájem může ji sameček uhonit až k smrti. Mladé bojovnice mají po vylíhnutí opatrně přelovit jinam, jinak by je samec sežral.
_______________________________________________________________________________________________________________
 
RAK MRAMOROVÝ - Procambarus fallax
 Čeleď:Cambaridae
Původ: Jižní časti USA
Maximální velikost: do 15 cm
Vhodná teplota: 15 - 28° C
Potrava: patentky, rybí maso - filé, nítěnky, dafnie, hmyz, okurka, salát, mrkev, brambory
Doporučené PH: 6 - 8
Doporučená tvrdost vody: 7 - 10° dGH
Agresivita: Agresivní (doporučuji chovat v samostatné nadrži)
Charakteristika: Rak mramorový je šedé barvy s nepravidelnou mramorovou kresbou. Má menší klepeta. Hodně rozšířený. Rak není dobrý plavec ale dokáže dobře šplhat – dobrý lezec. 
Pohlavní dimorfismus: Rozmnožují se partenogenezí. Dalo by se řici, že u tohoto druhu samci nejsou.
Rozmnožování: Samice nosí vajíčka pod ocasem na zadních nohách. Ráčata se líhnou po 20-30 dnech. 
 
Poznámka: Procambarus Fallax, rak mřížkovaný, v prodejnách často vedený jako rak mramorový. Šedá barva s nepravidelným mramorováním (skvrny, které mají bělostné a červené zbarvení), klepeta v dospělosti mají nádech do modra. Je nevhodnějším druhem pro začátečníky. Procambarus fallax je velmi odolné zvíře, ale přesto může onemocnět. Nejčastější jsou plísňová onemocnění (Přenáší "račí mor" = plíseň Aphanomyces astaci). Raci nesnášejí akvarijní léčiva. Pokud má dostatek úkrytů, lze chovat více raků v jedné nádrži. Vydrží dokonce i s rybami. Rostliny rak stříhá a žere, někdy rostlinu jen ustřihne či vyhrabe a nechá ležet nedotčenou. Destrukce rostlin je docela častý jev. V případě amputace končetiny - např. během souboje nebo z důvodu špatného svlíknutí - opět během 3 svlékání končetina doroste, ale ne již do původní velikosti. Obývá spodní část nádrže. Neumí plavat, ale rád leze. Pozor tedy na nekryté nádrže. Teplota vody by neměla dlouhodobě klesnout pod 20°C (ideální kolem 23-25°C), je nutné odstraňovat zbytky potravy, zvláště pokud není akvárium vybaveno výkonným filtrem. Chov: Voda - bez chlóru, je pro raky jedovatý. Je dobré vodu nechat ustát, minimálně 24 hodin. Nebo převařit a nechat vychladnout. Rak je všežravec. Obecně platí že mladý rak, to znamená do stáří zhruba šesti měsíců, dává přednost živočišné stravě bohaté na bílkoviny. Stráví tablety pro ryby žijící u dna (např. Tetra Wafer Mix). Nitěnky, patentky, spařené kopřivy, cvrčky, moučné červy, syrové rybí maso, salát, akvarijní plži, malé rybky, žížaly - vše mražené i nemražené. Nevhodné: hovězí a jiné maso z teplokrevných zvířat. Pojídá i zeleninu, ovoce a akvarijní rostliny. Odchov: Rak nepotřebuje partnera, vystačí si sám. Rozmnožují se partenogenezí. Jde o způsob rozmnožování, při kterém se nový organismus vyvíjí bez oplození vajíčka. V tomto případě kladou diploidní samičky diploidní vajíčka, ze kterých vznikají geneticky identičtí jedinci. U tohoto druhu se v populaci samečkové nevyskytují. Vajíčka udržuje pod zadečkem na nožičkách (pleopody). Ráčata se líhnou po 20-30 dnech. Někdy v tomto období rak moc nežere. "Samici" je dobré odlovit, aby ráčata nesnědla. Ráčata měří kolem 4 mm a brzy se shánějí po potravě. Svlékají se už po 2 až 3 dnech. Největší ztráty jsou při svlékání. Úmrtnost je skoro 50% (kvůli kanibalismu). Dospělosti se dožívají kolem 5 měsíců.
_______________________________________________________________________________________________________________
 
RAK MEXICKÝ ZAKRSLÝ - Cambarellus patzcuarensis
Čeleď:Cambaridae
Původ: Střední Amerika
Maximální velikost: 5 cm
Vhodná teplota: 22 - 24 °C
Potrava: Všežravec
Doporučené PH: 6 - 8
Doporučená tvrdost vody: 10 - 15 °dGH
Agresivita: hejnová
Charakteristika: Potřebuje úkryty a rostliny. Lze chovat s jinými rybami a ve skupině.
Pohlavní dimorfismus: Samice má větší klepítka.
Rozmnožování: Samice naklade den po oplození snůšky vajíček. Mladé se po vylíhnutí živí planktonem.
 
Poznámka: Ve volné přírodě se nachází v modré, šedé nebo hnědé barevné varietě. V zajetí se zpravidla chová Cambarellus patzcuarensis var. "Orange", o jeho původu se ale vedou spory. Může mít na těle tmavé pruhy nebo skvrny. Je to malý druh, který neničí akvarijní rostliny, a při dobrém krmení si nevšímá ani malých rybek a to ani potěru. Při dostatku potravy lze odchovávat mladé ráčky ve společnosti dospělých. Samičky snášejí vajíčka 24 hodin po oplození, bývá jich okolo 20-50 a v jedné sezóně mohou mít více snůšek. Dalších asi 14-30 dnů (dle teploty vody) pak nosí vejce na těle. V tomto období je třeba chovat se k ní velice ohleduplně, protože poplašená samička často reaguje na stres a rušení odhozením vajíček. Rak je všežravec. Obecně platí že mladý rak, to znamená do stáří zhruba šesti měsíců, dává přednost živočišné stravě bohaté na bílkoviny. Stráví tablety pro ryby žijící u dna (např. Tetra Wafer Mix). Nitěnky, patentky, spařené kopřivy, cvrčky, moučné červy, syrové rybí maso, salát, akvarijní plži, malé rybky, žížaly - vše mražené i nemražené. Nevhodné: hovězí a jiné maso z teplokrevných zvířat. Pojídá i zeleninu a ovoce a také mrtvé rybky.
_______________________________________________________________________________________________________________
 
ŠNEK ŠNEKOŽROUT - Clea helena  
Jedná se o mimořádně atraktivní a zajímavý druh předožábrých plžů, který může akvaristům pomoci vyřešit jejich problém s jinými šneky v akváriu. Mají protáhlé kuželovité schránky, závity jsou oblé, bez výrazných hran a výrůstků, schránka je podélně vroubkována. Zbarvení je promněnlivé, základní barva je hnědá, na ulitě jsou béžové nebo žluté výrazné pruhy. Mají oddělené pohlaví a nemnoží se příliš rychle (snůšky vajíček jsou navíc dobře viditelné a není problém je odstranit). Vajíčka jsou většinou béžové barvy a jsou pospojovány do různě velkých (až 50 cm) snůšek. Mláďata se líhnou po cca měsíci. Žádné zvláštní nároky na kvalitu vody nemají. V akváriu by mělo být písečné dno, nebo velmi jemný štěrk, do kterého se zahrabává a čeká na svoji kořist. Kořistí jsou jiné druhy plžů, úměrně k jejich velikosti (troufnou si ale i na větší kusy!). Svoji kořist vysají. Podle dostupných informací jako potravu upřednostňují jiné druhy plžů a loví je tak dlouho, dokud v akváriu jsou. Obecně to jsou všežravci, pokud nemají k dospozici svoji oblíbenou potravu, konzumují prakticky cokoliv jiného - krmiva pro ryby, zelené krmení, zbytky rostlin, uhynulé ryby. Fungují pak v nádrži jako "zdravotní policie". Rostliny nepoškozují, snad jen při absolutním nedostatku jiné potravy. Na chov nejsou nároční. Větší aktivitu vykazují v noci. Doporučuje se chovat 1 kus na 30 a více litrů, více kusů pak bude znamenat nutnost přikmovat je. Dožívá se cca 2-4 let. U nás je tento druh zatím málo rozšířen. Podle dosavadních zkušeností je lze chovat i společně s trpaslíčími krevetkami. Ideální predátor na likvidaci přemnožených plžů (okružáků a levatek...), nevýhodou ale je, že si poradí i s plži mající ochrannou záklopku (piskořka) a od určité velikosti napadá i větší druhy (neritina, ampulárie, měchýřovka...). Pokud chceme v akváriu chovat i jiné plže, nelze tento druh doporučit. Dřívější název byl Anentome helena.
_______________________________________________________________________________________________________________